Poranění periferních nervů

Poranění periferních nervů

Nervy jsou tvořeny vlákny nervových buněk a tyto buňky jsou uloženy v míše (buňky odpovědné za přenos impulzů vykonávajících pohyb svalů) nebo u míchy v tzv. spinálním gangliu (buňky odpovědné za přenos vjemů čití). Dle údajů Ústavu zdravotnických informací je v České republice hospitalizováno přibližně 1500 pacientů s poraněním periferních nervů ročně.  Nejčastější jsou poranění mechanická, méně častá jsou poškození toxická, tepelná či infekční.

Při řezném, bodném nebo sečném poranění nervu dochází k jeho úplnému nebo částečnému přerušení, které se projeví okamžitou poruchou jeho funkce. Pacient bezprostředně po poranění přestane cítit oblast končetiny, ze které poraněný nerv vede vjemy pro čití (např. přestane vnímat dotek na I.-III. prstě ruky při poranění nervus medianus na zápěstí. Zároveň přestanou fungovat všechny svaly, kterým poraněný nerv přivádí impulzy pro pohyb (např. výrazně se oslabí hybnost prstů ruky při poranění loketního nervu (nervus ulnaris) na předloktí).

Po ostrém (řezném, bodném, sečném) poranění periferního nervu pacienty operujeme s cílem mikrochirurgicky spojit přerušený nerv nebo jeho část. Pokud je rána čistá, operujeme akutně, nejlépe do 3 dnů. Pokud došlo k poranění nervu např. řetězem motorové pily a lze tudíž očekávat roztřepené okraje nervových pahýlů, čekáme s operací 3 týdny, aby se rozsah poranění nervu dobře ohraničil. Šance na úspěšnou operaci pro pacienty, kteří nešli k lékaři akutně po poranění, nebo se u nich poranění nervu zjistilo opožděně, trvá přibližně jeden rok.  Po uplynutí této doby již operace neprovádíme, protože nelze dosáhnout funkčně uspokojivého výsledku.

Periferní nervy šijeme mikrochirurgickou technikou a používáme velmi tenká (okem téměř neviditelná) šicí vlákna, která mají průměr 6-8 mikrometrů. Standardně používáme operační mikroskop. Nejlepší výsledky dosahujeme, když lze pahýly přerušeného nervu sešít k sobě přímo. Pokud je v poraněném nervu mezi pahýly defekt, musíme odebrat z pacientova těla jiný nerv, který mu nebude chybět a ze kterého připravíme nervové štěpy na překlenutí defektu v poraněném nervu. K tomuto účelu používáme nerv ze zadní strany lýtka – tzv. nervus suralis. Výsledky těchto nepřímých sutur jsou však horší.

Bezprostředně po operaci pacient nepozná na porušené hybnosti a čití postižené končetiny žádný rozdíl, porucha bude stejná jako před operací. V místě sešití nervu však začnou postupně prorůstat nová nervová vlákna do vzdálenějšího (distálního) pahýlu nervu a ten je opět navede ke svalům a receptorům v kůži. Rychlost prorůstání je přibližně 1 mm za den. Ze vzdálenosti mezi poraněním a nefungujícími svaly a necitlivými okrsky kůže lze takto spočítat, za jak dlouho můžeme očekávat návrat funkce svalů a návrat čití. 

Do doby, než se začne nefunkční sval opět kontrahovat, musí pacient docházet na každodenní rehabilitace a elektrostimulace. Porucha hybnosti a čití po nervovém poranění se nikdy neupraví do normálního stavu, částečné oslabení a zhoršená citlivost bude přetrvávat do konce života. Pacienti musí proto intenzivně rehabilitovat, aby bylo zbytkové oslabení co nejmenší.

Kromě ostrých poranění periferních nervů se setkáváme i s tupými poraněními, které vzniknou nejčastěji při tupém nárazu končetiny. V těchto případech neindikujeme akutní operace a vyčkáváme 3-6 měsíců, zda se nerv nezačne reparovat spontánně. Pokud je stav po uvedenou dobu neměnný, indikujeme operační řešení, poškozenou část nervu mikrochirurgicky vytneme a nahradíme ji nervovými štěpy z nervu z lýtka (nervus suralis). 


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace