Pomocná vyšetření v epileprologii

V zobrazovacích a elektrofyziologických vyšetřovacích metodách bylo v posledních letech dosaženo velkého pokroku. Proto lze často odhalit důležité a nové skutečnosti i u pacientů, kteří jsou pro epilepsii léčeni mnoho let a byli vyšetřováni před zavedením těchto metod.


Nejpoužívanějším vyšetřením je elektroencefalografie (EEG). Její princip spočívá ve snímání elektrických potenciálů, které vznikají činností nervových buněk. Jde o vyšetření nebolestivé (elektrická aktivita je pouze snímána, nikoli do pacienta pouštěna), od pacienta se vyžaduje jen to, aby klidně a uvolněně ležel se zavřenými očima a na vyzvání zhluboka dýchal. Vyšetření trvá 20 minut a u některých pacientů během této doby nemusí být v EEG patřičný nález, který by potvrzoval epilepsii.

Po prvním záchvatu jsou specifické výboje na EEG nalezeny jen u necelé poloviny  pacientů. Proto je potřeba vyšetření opakovat, případně se pokusit vyprovokovat výboje např. nevyspáním. Stále ale zůstává 10 % pacientů, kteří mají epilepsii a ani na opakovaném záznamu nemají patologický nález. Naopak změny nacházené v EEG u epileptiků mohou být i u části zdravé populace, která záchvat nikdy neměla (zejména příbuzní epileptiků, migrenici). EEG je sice citlivé vyšetření, které dokáže diagnózu epilepsie potvrdit, vyžaduje ale pečlivé hodnocení. Role EEG nesmí být přeceňována.

 
V případě pochybností lze provést video EEG monitoraci.

Mezi zobrazovací vyšetření mozku patří počítačová tomografie (CT) a magnetická resonance (MR). Každý pacient s epilepsií by měl absolvovat jedno z těchto vyšetření. Dnes je doporučováno dát přednost MR. 
Magnetická resonance je založena na principu silného magnetického pole. Pacient je uložen do přístroje a je vytvořen počítačový obraz (řezy) jeho mozkem. Vyšetření není zatěžující (lze ho v případě potřeby provést např. i těhotným ženám), nemocný není vystaven rentgenovému záření. Přesto je pro někoho nepříjemné, protože „tunel“ přístroje, ve kterém pacient horní polovinou těla leží, není prostorný a přístroj je poměrně hlučný. Vyšetření trvá asi 20 minut. Nemůže být někdy provedeno v případě, že pacient má v sobě magnetizovatelný materiál – zejména kardiostimulátor, cévní svorky a náhrady, kovové dlahy a šrouby na léčení kostních zlomenin. Na kovové i jiné implantáty je proto bezpodmínečně nutno před vyšetření na MRI upozornit. Magnetická resonance znamenala revoluci v zobrazení mozku epileptiků. Je schopna odhalit abnormity, které předešlé způsoby vyšetření nedokázaly zobrazit.

Může poskytnout informace:
o příčině epilepsie
zda by byla možná operační léčba

Hledáme zejména:

  • mesiální temporální sklerozu (nejčastější nález odpovědný za epilepsii ze spánkového laloku)
  • cizorodé ložisko vyvolávající záchvaty a nepostřehnutelné na CT (drobný nádor, cévní anomálie)
  • kortikální malformaci (vrozeně abnormálně vyvinutou mozkovou tkáň, např. špatně utvářený závit mozkové kůry, okrsky šedé hmoty v místech, kde být nemají)

Odhalení těchto drobných struktur vyžaduje kvalitní přístroj i použití speciálních sekvencí a samozřejmě zkušeného radiologa. 
V některých případech, zejména u pacientů, u kterých se zvažuje operační léčba, se provádí ještě vyšetření pozitronovou emisní tomografií (PET). Jedná se o funkční zobrazení mozku, které nám ukáže rozložení metabolické aktivity mozku. Epileptogenní zona mívá v době mimo záchvaty metabolismus snížený. Principem vyšetření je nitrožilní injekce glukosy (cukru) značené isotopem a snímání jejího využití mozkovými buňkami. Vyšetření je nenáročné, pacient přichází nalačno, hladinu cukru v krvi musí mít pod 10 mmol/l. Látka mu je podána do nitrožilní kanyly a snímání je pak provedeno na přístroji podobném CT či MR. 
Pacienti s epilepsií, zejména pokud se u nich uvažuje o chirurgické léčbě, by měli být vyšetřeni neuropsychologicky. Jedná se zejména o vyšetření paměti, řečových schopností a inteligence. Může se najít určitý nedostatek, a tak ukázat na oblast mozku, která funguje nesprávně, což je  často zároveň oblast, kde záchvaty začínají. Vyšetření  může odhalit nežádoucí účinky antiepileptik a též poodkrýt problémy v sociální a citové oblasti, které s diagnózou epilepsie bývají spojeny. Poté je možno pacientovi nabídnout patřičnou pomoc.


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace