Leksellův gama nůž

Původní Leksellův gama nůž (LGN) byl zakoupen z prostředků shromážděných v celostátní sbírce organizované Nadací Charty 77 a Výborem dobré vůle Olgy Havlové v letech 1991–1992. Přístroj byl instalován v Nemocnici Na Homolce v roce 1992 jako 8. v Evropě a 37. na světě.

Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie se od té doby stalo jedním z nejaktivnějších a nejuznávanějších pracovišť ve světě.

Radiochirurgie je forma stereotaktické neurochirurgické operace, při které je aplikací jedné dávky fokusovaného záření ze zevních zdrojů radiačního záření dosaženo žádoucího biologického efektu v malém cílovém objemu tkáně. Toto záření je kolimováno do úzkých svazků paprsků, které se kříží ve společném ohnisku. Do tohoto ohniska je po stereotaktické lokalizaci umístěn cíl, ve kterém má vzniknout ohraničená léze. Ta vznikne působením vysoké radiační dávky, ke které přispívají všechny křížící se paprsky. Mimo toto ohnisko dávka do okolí strmě klesá a již v malé vzdálenosti od ohniska odpovídá dávka prakticky jednotlivému paprsku. Hojivého účinku se dosáhne bez potřeby otevření lebky.

Dosažení koncentrace dostatečného množství energie potřebné k vyvolání žádoucí léčebné biologické reakce v malém ohraničeném objemu tkáně je docíleno překřížením úzkých svazků paprsků ionizujícího záření vedených z různých směrů ve společném ohnisku s přesností pod 1mm. V případě gama nože to je gama záření ze 192 hermeticky uzavřených zdrojů isotopu Co60 s poločasem rozpadu 5,26 roku, naskládaných do 8 sektorů. Tyto zdroje jsou umístěny v centrální radiační jednotce a jsou dostatečně odstíněny, aby byl pacient i personál chráněni před nežádoucí radiací.

V současné době je ozáření pacienta na Leksellově gama noži plně automatizovaným a počítačem řízeným a kontrolovaným procesem. K fixaci hlavy pacienta se stereotaktickým rámem a přesnému nastavení stereotaktických souřadnic pro ozáření slouží robotizovaný systém, tzv. automatický polohovací systém (Automatic Positioning System). Řídící počítač celého systému kontroluje všechny parametry důležité ke správnému ozáření pacienta (velikost kolimátoru, počet isocenter, ozařovací čas, stereotaktické souřadnice).

K přípravě vlastního ozáření a přesnému výpočtu dávkové distribuce je používán sofistikovaný plánovací systém. Tento systém umožňuje připravit ozáření dle načtených diagnostických snímků tak, aby cílové ložisko obdrželo účinnou dávku záření a zároveň okolní zdravá tkáň a především kritické struktury (zejména optický nerv a mozkový kmen) byly minimálně zatěžovány. Podle velikosti použitého sekundárního kolimátoru vznikne při terapeutické poloze v ohnisku (centru) radiační jednotky přibližně sférická dávková distribuce, jejíž průměr je na 50 % izodóze přibližně 4, 8 a 16 mm. K plnému objemovému pokrytí cíle je možné libovolně kombinovat zmíněné tři velikosti kolimátorů s odlišným váhovým faktorem, měnit úhel nastavení hlavy pacienta v horizontálním směru, anebo použití tzv. hybridních izocenter, kdy lze neomezeně kombinovat jednotlivé sektory mezi sebou, případně je selektivně zaslepovat.


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace