Hypertenze

Hypertenze patří s ischemickou chorobou srdeční k nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním.

Definice

Za arteriální hypertenzi považujeme opakované zvýšení krevního tlaku nad 140/90 mmHg, zjištěné alespoň ve dvou ze tří měření krevního tlaku (TK). U starších nemocných často zjišťujeme izolovanou systolickou hypertenzi s hodnotami nad TK 140 mmHg systolického tlaku a do 90 mmHg diastolického tlaku. Definice hypertenze se určuje při jejím zjištění, poté se již nemění.  Již hodnoty TK 130-139 a/nebo 85-89 mmHg (vysoký normální tlak)  jsou spojeny s vyšším rizikem kardiovaskulárních příhod. Maligní hypertenze je nejtěžší formou a je spojena se změnami na očním pozadí a nedostatečností ledvin.
Hypertenze má úzký vztah k úmrtnosti na cévní mozkové příhody, ischemickou chorobu srdeční, progresi srdečního selhání, selhání ledvin a jiné vaskulární choroby.

Příčiny

Esenciální hypertenze (90-95% případů) je charakterizovaná jako hypertenze bez známé organické příčiny. Sekundární hypertenze (5-10% případů) je způsobena zjistitelnou příčinou (onemocnění ledvin a ledvinových tepen,zúžení srdečnice, endokrinní choroby- např. onemocnění štítné žlázy, vliv léků, těhotenství, onemocnění CNS, poruchy spánku a jiná).

Příznaky

Ve většině případů se hypertenze neprojevuje specifickými příznaky (bolesti hlavy, podrážděnost, únava, poruchy spánku, dušnost při námaze, nespecifické tlaky na hrudi, bušení srdce a podobně). Při hypertenzní krizi s postižením CNS dominují silné bolesti hlavy, pocit na zvracení či zvracení, zmatenost až koma při krvácení do mozku. Při postižení srdce může dojít k infarktu myokardu nebo nestabilní angině pectoris,levostrannému srdečnímu selhání až  edému plic. Při poškození ledvin může dojít k akutnímu ledvinovému selhání.

Vyšetření

Krevní tlak je závislý na podnětech zevního i vnitřního prostředí, mění se v průběhu dne a noci. K měření TK se běžně používá nepřímá metoda měření pomocí tonometru (rtuťový, automatické přístroje). V určitých situacích je vhodné kontinuální 24hodinové měření (ambulantní monitorace TK). Pro diagnostiku hypertenze nebo odhalení dalších rizikových faktorů u hypertoniků vyšetřujeme krevní vzorky, moč, oční pozadí, případně se provádějí další vyšetření (zátěžová ergometrie, echokardiografie, sonografie, computerová tomografie, magnetická rezonance a další).

Léčba

Základem léčby je úprava životního stylu společně s léčbou medikamentozní. Doporučuje se pravidelná životospráva, dostatek spánku, aerobní cvičení, snaha o omezení vlivu stresu, strava s omezením soli a solených výrobků, zákaz kouření cigaret, střídmá konzumace alkoholu. Medikamentosní léčba zahrnuje několik skupin antihypertenziv (diuretika, inhibitory ACE, betablokátory, blokátory kalciových kanálů, centrálně působící antihypertenziva, sartany), které se u většiny nemocných kombinují. V případě sekundární příčiny hypertenze je snaha o odstranění vyvolávající příčiny hypertenze. Je třeba si uvědomit, že léčba hypertenze je celoživotní a pacient zůstává hypertonikem i přesto, že má při léčbě normální hodnoty TK.
V současnosti je snaha koncentrovat péči o nemocné s obtížně léčitelnou hypertenzí do specializovaných center – Centrum pro hypertenzi funguje i v Nemocnici Na Homolce. Specializací je hypertenze u nemocných s diabetem mellitem (cukrovka), metabolickým syndromem, podezřením na renovaskulární příčinu a obstruční spánkovou apnoe.


Režimová opatření v Nemocnici Na Homolce v souvislosti s vývojem epidemie koronaviru COVID-19

Od úterý 17. 3. 2020 omezujeme neakutní operační výkony a neakutní ambulantní vyšetření.

V rámci preventivních opatření zavedla naše nemocnice od 3. 3. 2020 do odvolání plošný zákaz návštěv na všech lůžkových odděleních. Zároveň byl návštěvám a pacientům zamezen přístup do jídelny, kavárny a obchodu s potravinami v 1. patře. Od 10. 3. 2020 do odvolání byly zrušeny všechny akce v kongresovém centru nemocnice. Tato opatření realizujeme v zájmu zajištění bezpečnosti pacientů i personálu nemocnice.

V případě podezření na onemocnění způsobené koronavirem volejte na nově zřízenou informační linku 1212. Informace poskytne i Státní zdravotní ústav na číslech 724 810 106 a 725 191 367.

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace