Endovaskulární léčba výdutě břišní aorty (AAA)

Informace pro pacienty

Úvod

Následující text Vám má podat informace k výkonu, který se nazývá endovaskulární léčba aortální výdutě. Popisuje, jak se výkon provádí a jaká jsou jeho možná rizika. Nemá nahrazovat rozhovor s Vaším lékařem, ale slouží jako východisko pro tuto diskusi. Pokud se tento výkon provede jako plánovaný, budete mít dost času probrat celou proceduru s lékařem, který výkon požaduje i s lékařem, který výkon bude provádět. Pokud se bude výkon provádět z naléhavé potřeby, bude na to méně času, přesto byste měl obdržet dostatečné vysvětlení, než podepíšete informovaný souhlas.

Co je to AAA?

Výduť aorty je zeslabené místo na největší cévě těla, která vede krev od srdce do celého těla. Při průtoku krve aortou se zeslabená oblast vydouvá zevně a při výrazném rozšíření praská. Nejčastějším místem vzniku výduti aorty je břišní část, pod odstupem cév, které zásobují ledviny a nad jejím rozvětvením do pánve a nohou.Výduť v této lokalizaci se nazývá aneurysma abdominální aorty (AAA). Malá výduť většinou vyžaduje pouze pravidelnou kontrolu velikosti, pokud však dosáhne určité velikosti, je nutná léčba.

Jak často se AAA vyskytuje?

Výduť břišní aorty se vyskytuje u 5 až 7 procent populace přes 60 let. Přibližně 1 člověk z 250 ve věku nad 50 let může zemřít na prasklou výduť.

U koho se AAA nejčastěji vyskytuje?

AAA se vyskytuje nejčastěji u lidí nad 60 let, u mužů je 4x větší pravděpodobnost postižení než u žen. Kouření je významným rizikovým faktorem. Též lidé, u kterých byl zaznamenán výskyt AAA v rodině, mají vyšší riziko objevení AAA. Ateroskleróza (nazývaná též "kornatění tepen"), srdeční onemocnění a vysoký krevní tlak mají také vliv na zvyšování rizika vzniku AAA.

Jaké jsou příznaky AAA?

AAA se někdy nazývá "tichý zabiják“, protože ve většině případů dochází k prasknutí výduti bez jakýchkoliv varujících příznaků. Pokud jsou příznaky přítomny,  jedná se většinou o následující
- intenzivní bolest břicha, která může být stálá nebo přechodná;
- bolest v dolní části zad, která může vystřelovat do hýždí, třísel nebo nohou;
- pocit "tlukotu srdce" nebo pulzace v břiše;
- únava;
- aneurysma lze někdy přímo hmatat jako měkký pulzující útvar v břiše.
Pokud aneurysma rychle roste, mohou se objevit v jeho stěně trhliny a praskliny, pokud těmito začne vytékat krev ven, rychle se vyvinou závažné příznaky. Prasklé aneurysma je život ohrožující záležitost  a vyžaduje okamžité řešení. Příznaky eventuelního prasknutí mohou zahrnovat:
- náhle vzniklá krutá bolest v břiše;
- bledost, rychlý puls, sucho v ústech, nevolnost a zvracení, pocit na omdlení, výrazné pocení, šok.
Pokud pocítíte některé z těchto příznaků, je nutné vyhledat akutní pomoc.

Co je nutné mít na paměti, pokud mám AAA?

Pokud patříte do rizikové kategorie pro AAA, měl/a by jste s Vaším lékařem prodiskutovat možnosti vyšetření. Pečlivé fyzikální vyšetření (poslech, pohmat) může odhalit mnohá, avšak ne všechna AAA. Pokud Váš lékař vysloví podezření na AAA, nebo na vyšší riziko možnosti jeho výskytu, jsou k dispozici četná další vyšetření, která umožní aortu zobrazit, rozhodnout, zda je či není výduť přítomna a dále sledovat její růst.
- Ultrazvuk je nejčastěji používané vyšetření používané pro detekci a sledování AAA, je to bezpečná a nebolestivá metoda a často objeví i malá AAA, která nelze objevit běžným fyzikálním vyšetřením.
- CT (počítačová tomografie) je rentgenové vyšetření, během kterého se injikuje speciální látka zvaná kontrastní látka do cévy pro přesné zobrazení krevních cév, v tomto případě aorty, a přesné změření velikosti výduti.
- MR (magnetická rezonance) využívá pro tvorbu obrázků radiofrekvenčních vln, je to vyšetření bez rentgenových paprsků, bezpečné a velmi přesně zobrazující cévní systém, toto vyšetření nemohou podstoupit lidé, kteří mají kardiostimulátor, nebo jiný kovový útvar v těle.
- Angiografie (arteriografie) je série rentgenových snímků vyhotovených poté, co se do cévy vstříkne kontrastní látka a sleduje se její průtok cévou. 
Je bezpodmínečně nutné dostavovat se na kontroly v doporučených intervalech.

Jaké jsou možnosti léčby AAA?

Pokud je AAA malé, je nutné jej pravidelně sledovat a kontrolovat jeho růst. Sledování je prováděno lékařem radiologem pomocí ultrazvuku nebo jiných metod a je vyhodnocován růst výduti. Mnoho AAA zůstává malých a nepředstavují pro pacienta závažné riziko. Pokud však AAA roste, je léčba nevyhnutelná zejména, aby se předešlo ruptuře – prasknutí výduti. Normální břišní aorta je široká u mužů cca 23 mm a 19 mm u žen. Obecně platí, že pokud se výduť rozšíří na 50 mm, může prasknout. Pak jsou dvě možnosti léčby AAA:
- Chirurgická léčba - otevřená operace je tradičním řešením AAA, chirurg po otevření břicha nahradí cévní protézou postiženou oblast.
- Endovaskulární léčba - je minimálně invazivní technika, cévní chirurg nejprve malým řezem v třísle vypreparuje tepnu, poté lékař - radiolog do této cévy zavede plastovou trubičku (katétr) a tímto katétrem následně zavede do postiženého místa protézu (neboli náhradu či stentgraft), která překlene postiženou oblast a AAA vyřadí z oběhu, výkon se provádí pod kontrolou rentgenu.
Konečné rozhodnutí o použité technice léčby záleží na mnoha faktorech a celkovém stavu nemocného.

Kdo rozhodl o výkonu?

Lékaři, který Vás vyšetřili ambulantně nebo při pobytu v nemocnici znají Váš zdravotní stav a rozhodli se, že prospěch z výkonu významně převyšuje možná rizika. Konzultovali Vaše onemocnění s radiodiagnostickým oddělením a usoudili, že tato metoda je vhodná. Nicméně máte možnost vyjádřit svůj názor, který musíme brát na zřetel a pokud po rozhovoru s lékařem usoudíte, že výkon nechcete podstoupit, máte právo je odmítnout. Je to Vaše svobodné rozhodnutí, ke kterému můžete zodpovědně přistoupit až po zvážení všech informací o svém zdravotním stavu a o alternativních výkonech a léčebných postupech. Pokud přes náležité vysvětlení odmítnete navrhovaný výkon, vyžádá si od Vás lékař písemné prohlášení („negativní revers“), kde bude zapsáno vyjádření  lékaře s podpisem obou stran – Vaší i lékaře.

Kdo bude výkon provádět?

Specialisté lékaři – rentgenolog (případně invazivní radiolog) ve spolupráci s cévním chirurgem; rentgenolog je vyškolen v technice výkonu a interpretaci získaných obrázků. Při výkonu mu pomáhá sestra a rentgenový laborant, který ovládá rentgenový přístroj.

Jak se mám připravit na výkon?

Musíte být přijat/a do nemocnice. Veškerá potřebná předoperační vyšetření zařídí Váš ošetřující lékař. Pokud jste na něco alergický nebo pokud jste již dříve měl nějakou alergickou reakci po podání kontrastní látky při předchozích vyšetřeních (nejen angiografických, ale i při vyšetření ledvin, při CT vyšetřeních apod.), oznamte tuto skutečnost Vašemu lékaři. Pro ženy je nutné, aby upozornily na těhotenství nebo možnost, že by mohly být těhotné.

Co se vlastně při výkonu odehrává?

Před výkonem si lékař, který Vás na výkon posílá, vyžádá Váš souhlas. Zodpoví Vám také případné další otázky. Výkon se zpravidla provádí v celkové anestézii. V obou tříslech se provede malý chirurgický řez (incize) a chirurg vypreparuje obě stehenní tepny. Poté zavede rentgenolog jehlu do tepny, jehlou zavede zavaděč (měkký teflonem potažený drátek) dále do cévy, jehlu odstraní a po zavaděči zasune do cévy katétr (měkká plastová trubička). Pomocí rentgenového přístroje se ujistí, že katétr je na správném místě a pak zavaděč odstraní. Poté se katétrem zasune do výduti cévní náhrada (stentgraft). Přitom se několikrát aplikuje kontrastní látka. Po ukotvení náhrady na správném místě, se v momentě, kdy je lékař – radiolog s polohou náhrady spokojen, katétr vytáhne, náhrada zůstane na místě. Pokud lékař usoudí, že je vše tak, jak má být, výkon ukončí. Místa, kudy byly zavedeny katétry se zašijí.

Co se děje po výkonu?

Budete odvezen na oddělení. Bezprostředně po výkonu budete pravidelně sledován/a, jako po operaci. V nemocnici zůstanete cca 7 dnů. Několik dnů po operaci se provede první kontrola ultrazvukem a CT. Pokud je vše v pořádku, budete propuštěn. Na další kontroly Vás objedná Váš ošetřující lékař. Kontroly jsou zpravidla ultrazvukové a na CT. Je nutné se k nim pravidelně dostavovat.

Je riziko nějakých komplikací?

Jako při každé operaci se mohou občas vyskytnout komplikace. V místě vstupu v tříslech se může objevit modrá skvrna (hematom), což je krev, která se dostala z cévy do podkoží. To obvykle nevyžaduje zvláštní péči. Jen velké hematomy vyžadují pečlivější ošetření a někdy je třeba vyloučit postižení tepny v třísle a zabránit infekci. Zcela výjimečně dojde při výkonu k poškození cév katétrem, které vyžaduje chirurgický zákrok nebo jinou léčbu. Vzácně může dojít ke zhoršení funkce ledvin. Výjimečně se mohou objevit infekční komplikace. Pokud byste cítil po výkonu bolest, nevolnost nebo jiný nepříjemný pocit, neváhejte upozornit setru nebo ošetřujícího lékaře. Pokud by se po propuštění z nemocnice ještě objevilo krvácení v třísle, teploty či jiné nepříjemné zážitky, vyhledejte Vašeho lékaře nebo se vraťte do naší nemocnice.

Co je informovaný souhlas?

Protože zmiňovaný výkon se považuje za větší výkon, potřebujeme k jeho provedení Váš výslovný souhlas. Před jeho udělením musíte být zcela a pro Vás srozumitelným způsobem informován/a o povaze výkonu a eventuálních rizicích. Proto se ptejte tak dlouho, dokud nebudete vše potřebné vědět. Lékař Vám vysvětlí postup při výkonu, podá informace o lécích, které dostanete a seznámí Vás s jejich vedlejšími účinky a vysvětlí Vám možné komplikace výkonu. Informovaný souhlas bude součástí Vaší zdravotnické dokumentace. Jedině v situacích, které si vynucují okamžité jednání, např. při ohrožení života, bezvědomí nebo v jiných případech neschopnosti rozhodovat, musíme sami rozhodnout o výkonu a léčbě a budeme Vás informovat dodatečně. Jiné osoby za Vás rozhodovat nemohou. Zákon připouští výjimky jenom u osob, které nejsou schopny v odůvodněných případech schopny takové rozhodnutí učinit zodpovědně samy. U dětí do 18 let rozhodují jejich rodiče nebo zákonní zástupci.

Na závěr

Některé otázky jsme Vám snad zodpověděli tímto textem, ale znovu podotýkáme, že je jen úvodem k diskusi s Vaším lékařem o Vašem zdravotním stavu, nutných vyšetřeních a léčbě. Ujistěte se, že máte dostatek informací o výkonu, než podepíšete informovaný souhlas.