1.1 Co to je kardiopulmonální resuscitace?

Kardiopulmonální (resp. kardiopulmocerebrální) resuscitace je soubor úkonů prováděných při zástavě základních životních funkcí - dechu a/nebo krevního oběhu. V případě, že je postižená osoba v bezvědomí, je důležité zkontrolovat, jestli dýchá a zda má hmatný puls. Cílem KPR je odvrácení klinické smrti.

Nejčastější příčina náhlých srdečních zástav v Evropě jsou:

  • kardiální onemocnění 82,5 %
  • nekardiální -interní (plicní, cévní) 8,6 %
  • nekardiální - externí ( trauma, asfyxie, předávkování, suicidium) 9,0 %

Roční incidence mimonemocničních srdečních zástav se v Evropě pohybuje mezi 67–170 případy na 100 000 obyvatel. V 50–60 % případů (v rozmezí 19–97 případů na 100 000 obyvatel) je resuscitace zahájena, nebo je v ní dále pokračováno týmem zdravotnické záchranné služby. Okamžitá KPR laiky zvyšuje naději na přežití 2-3x, okamžitá KPR včetně AED může zvýšit přežití až na 49-75 %, každá minuta bez KPR snižuje naději na přežití o 10-15 %. Četnost resuscitací zahájených náhodnými svědky srdeční zástavy se mezi i v rámci jednotlivých zemí liší (průměr 58 % s rozmezím 13–83 %). „ Používání automatizovaných externích defibrilátorů (AED) zůstává v Evropě na nízké úrovni (průměr 28 % s rozmezím 3,8–59 %). „Průměrné přežití pacientů do propuštění z nemocnice činí 8 % (rozmezí 0–18 %). „

Piktogram používaný pro automatizovaný externí defibrilátor
Piktogram používaný pro automatizovaný externí defibrilátor

Zajištění bezpečnosti

  • Před poskytnutím pomoci se přesvědčte, zda vám, postiženému a dalším osobám v okolí nehrozí žádné nebezpečí. „
  • Zachránci by nikdy neměli váhat se zahájením KPR z důvodu obav z možného poškození postiženého. „
  • Nevyškolení zachránci mohou bezpečně provádět srdeční masáž a použít AED (automatický externí defibrilátor).