Ischemická choroba srdeční

Ischemická choroba srdeční (ICHS) je onemocnění koronárních (věnčitých) tepen. Jedná se o tepny, které zásobují srdeční sval (myokard) krví, tudíž i kyslíkem a živinami. K ICHS patří rovněž i námahová angina pectoris (bolesti na hrudi při námaze) a stavy po akutním infarktu myokardu.

Příčiny ICHS:

Při ICHS dochází k zužování průsvitu věnčitých tepen a následně k nedostatečnému zásobování buněk srdečního svalu krví (ischemie). Nejčastější příčinou tohoto stavu je ateroskleróza (kornatění) věnčitých tepen. Mezi známé rizikové faktory pro vznik a rozvoj aterosklerotického procesu patří hypercholesterolémie (nadměrné množství cholesterolu v krvi), kouření, arteriální hypertenze (zvýšený krevní tlak), diabetes mellitus (cukrovka), rodinná anamnéza ICHS, nadváha, nedostatek pohybu, nevhodná strava, nadměrný stres atd.

Příznaky:

Nedostatečné zásobování srdečního svalu kyslíkem se projevuje zpravidla nejprve při námaze bolestmi na hrudi (tzv. angina pectoris), která může vyzařovat i do jiných přilehlých částí těla. Časem však může progredovat do bolesti klidové.

Vyšetření:

Základem vyšetření je pečlivý rozhovor s nemocným (odběr anamnézy), běžné fyzikální vyšetření a EKG (elektrokardiogram). Zlatým standardem k potvrzení či vyloučení ICHS je katetrizační vyšetření (selektivní koronarografie), při níž lze zobrazit přímo koronární tepny za pomocí katetrů (speciální cévky zaváděné přes tepnu na zápěstí či v třísle). Dalším nezbytným vyšetřením je ultrazvukové vyšetření srdce (echokardiografie) . V některých případech mohou být využity i další metody jako CT, scintigrafie či magnetická rezonance.

Léčba:

Na základě výše zmíněného kardiologického vyšetření při potvrzení diagnózy ICHS můžeme nemocným nabídnout několik léčebných možností. Běžně dostupnou metodou je tzv. perkutánní koronární intervence (koronární angioplastika), při níž se rozšíří zúžená tepna za pomoci katetrů a balonků. Následně se do postiženého místa může implantovat i tzv. stent (trubicovitá výztuž připomínající pletivo), který pomáhá udržet tepnu průchozí.

Ne všechny pacienty však lze léčit pomocí výše popsané katetrizační metody. Často je na základě pečlivého kardiologického vyšetření doporučena nemocnému jako nejvhodnější metoda chirurgická - tzv. aortokoronární bypassy. Podstatou této operace je přemostění zúženého místa na věnčité tepně pomocí žíly odejmuté z dolní končetiny nebo některých tepen - nejčastěji prsní tepny, která běží uvnitř hrudníku po vnitřní straně žeber.

Naše pracoviště nabízí několik možností , jak operovat bypassy. Provádíme výkony jak z tzv. sternotomie (tj. řez uprostřed hrudníku vedený skrz hrudní kost), tak z miniinvazivních přístupů. Mezi ně patří minithorakotomie, kdy je výkon prováděn z krátkého řezu v mezižebří na straně hrudníku. Další možností je robotický výkon, kdy nemocný má jako pozůstatek operace pouze několik drobných řezů na levé straně hrudníku (max. 12 mm). Miniinvazivní výkony jsou vhodné spíše pro mladší pacienty, u nichž je postižena jedna, maximálně dvě koronární tepny. Mezi výhody těchto moderních metod patří zejména větší komfort pacienta - lepší hojení rány, menší bolestivost, menší rizika infekcí v ráně, a tudíž i rychlejší rekonvalescence.