, rubrika Aktuality

Zlomový rok 1918: Před sto lety byly položeny základy nejen naší republiky, ale i rozvoje léčby srdce

V roce 1918 byl zveřejněn významný objev, dnes označovaný jako Frankův–Starlingův zákon, který zásadně přispěl k následujícímu rychlému rozvoji léčby srdečních onemocnění. Tento zákon, který popisuje fyzikální mechanizmus práce zdravého srdce, vedl totiž k pochopení změn cirkulace krve, které provázejí různé chorobné stavy. Exkurz do historie léčby srdečního selhání bude jedním z témat letošního ročníku dnes už tradiční odborné konference Kardiologický den Petra Niederleho.

„Objev fyzikálního principu srdeční činnosti byl původně přisuzován pouze britskému fyziologovi Ernestu Starlingovi, který právě před sto lety experimentálně prokázal, že energie potřebná k srdečnímu stahu je závislá na protažení srdečního svalu v diastole (tj. ve fázi uvolnění, kdy se srdce plní krví před stahem), a je tedy úměrná výchozí délce srdečních vláken. Díky porozumění fyzikálnímu mechanizmu srdeční činnosti lze úspěšně provádět řadu zákroků, například srdeční transplantace, protože se ví, že srdce dárce pracuje autonomně i poté, co je napojeno na krevní oběh příjemce, i když nemá nervové zásobení,“ říká vedoucí lékař ambulance srdečního selhání Nemocnice Na Homolce Filip Málek. „Jistě není bez zajímavosti, že až v polovině minulého století se zjistilo, že stejný princip jako Starling popsal o něco dříve už německý vědec Otto Frank, a proto nyní tento princip označujeme jako Frankův–Starlingův zákon,“ dodává.

Podle docenta Málka byl vývoj léčby srdečního selhání od objevu Franka a Starlinga opravdu dramatický jak ve farmakoterapii, tak v přístrojové léčbě. Ve farmakoterapii byla použita nejdříve tzv. vazodilatační léčba (rozšiřující cévy) s cílem ulevit selhávajícímu srdci snížením odporu, proti kterému srdce pracuje, a snížením žilního návratu, tedy objemové nálože. Později byly využity poznatky o hormonálním podkladu rozvoje srdečního selhání a do léčby byly uvedeny betablokátory a inhibitory enzymu štěpícího angiotenzin (léky ovlivňující krevní tlak). V přístrojové léčbě se začaly používat defibrilátory (obnovují správný srdeční rytmus při arytmii) a biventrikulární kardiostimulátory (stimulují stahy obou srdečních komor) a byly vyvinuty nové chirurgické a intervenční techniky.

Významným mezníkem v nefarmakologické léčbě srdečního selhání byla transplantace srdce. Vůbec první transplantaci na světě provedl 3. prosince 1967 profesor Barnard v Kapském městě a prakticky půl roku poté, 9. července 1968, ji v tehdejším Československu provedl akademik, profesor Karol Šiška na II. chirurgické klinice Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. V běžné klinické praxi léčby srdečního selhání ale bylo potřeba vyplnit mezeru mezi maximalizovanou farmakologickou terapií a krajním řešením, tj. transplantací srdce. A bylo to právě zavedení přístrojové léčby, tedy kardiostimulátorů a defibrilátorů, co tuto mezeru vyplnilo.

V posledním čtvrtstoletí významně ovlivnil léčbu srdečního selhání rychlý vývoj neinvazivních, tj. katetrizačních intervenčních metod. „Pomocí katetrizačních technik dnes umíme bez chirurgického otvírání hrudníku provádět například intervenční diagnostiku ischemické choroby srdeční a chlopenních i jiných srdečních vad a dělat léčebné zákroky na věnčitých tepnách, které zásobují srdce krví a jejichž ucpávání bývá příčinou infarktu. Katetrizačně můžeme také spravovat některé srdeční vady, jako třeba uzavřít otvor v síňové přepážce a provádět ablace, tj. radiofrekvenční zničení části tkáně vyvolávající srdeční arytmii, nebo dokonce implantace kardiostimulátorů a defibrilátorů,“ říká primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil, který je znám tím, že často vnáší do klinické praxe nové, inovativní postupy. „Naše nemocnice se na výzkumu a vývoji léčby srdečního selhání podílela zavedením celé řady metod, z nichž některé zavedla jako první. Například první implantace defibrilátoru cévním přístupem byla v České republice provedena právě v Nemocnici Na Homolce, a to 24. ledna 1994,“ připomíná Neužil.

Kardiologický den Petra Niederleho se koná letos už po osmé, a to 26. října v pražském hotelu Clarion Congress Hotel Prague. Akci společně pořádají: Sdružení ambulantních kardiologů, Nemocnice Na Homolce, Všeobecná zdravotní pojišťovna a Státní ústav pro kontrolu léčiv ve spolupráci s Českou lékařskou komorou. Na programu jsou příspěvky našich předních odborníků na akutní kardiologii, srdeční arytmie, srdeční selhání, chlopenní a jiné srdeční vady, farmakologickou léčbu srdce i problematiku úhrad léčby. Tato jednodenní konference je jedinou odbornou akcí svého druhu v ČR, kde se setkávají ambulantní specialisté a lékaři nemocničních zařízení spolu s regulátory a plátci zdravotní péče. Vzájemná provázanost a nedílná spolupráce těchto subjektů umožňuje udržovat úroveň kardiologie v České republice na nejvyšší světové úrovni.