, rubrika Aktuality

Něžné barbarství v Nemocnici Na Homolce

Podvečerní vernisáží bude dnes v Nemocnici Na Homolce zahájena v České republice historicky vůbec první výstava tzv. magnetické malby a grafiky. Autorka obrazů Eva Čapková se tímto svým výjimečným dílem hlásí k odkazu Vladimíra Boudníka, originálního umělce a experimentátora, který je znám z povídky Bohumila Hrabala jako „něžný barbar“. Obrazy budou čtrnáct dní vystaveny na pracovišti magnetické rezonance v Nemocnici Na Homolce a poté budou přemístěny do pražské Galerie Maldoror.

„Jsem nesmírně potěšen, že historicky prvá výstava magnetické grafiky se uskutečňuje právě na našem pracovišti magnetické rezonance.  Pevně věřím, že tato výstava nejen představí tuto nesmírně zajímavou a uchvacující techniku našim pacientům a kolegům, ale že našim pacientům také napomůže překonat chvíle čekání na vyšetření a povznese je do sfér umění, kam medicína také po právu patří,“ řekl k neobvyklému nápadu uspořádat výstavu v prostředí nemocnice jeden z otců myšlenky Josef Vymazal, primář radiodiagnostického oddělení Nemocnice Na Homolce.

Vladimír Boudník, který v roce 1965 techniku magnetické grafiky vyvinul, byl inspirován prostředím továrny ČKD Trakce, v níž pracoval a kde měl k dispozici elektromagnety. Bohužel z ČKD vzápětí odešel, a tak stačil touto technikou vytvořit pouze osm matric. Technika pak zůstala prakticky (na drobné pokusy umělce Dalibora Chatrného) nevyužita až do dnešních dnů, kdy ji rozvinula Eva Čapková.

„Začala jsem experimentovat s laky a železnými pilinami, které jsem pomocí magnetů formovala do různých obrazců a fixovala je na kovovou desku. Na rozdíl od Boudníka nevyužívám elektromagnet, ale feritové magnety různých velikostí a tvarů, které mi umožňují sestavit nejrůznější kompozice. Vznik magnetických struktur jsem si postupně ,ochočila‘ a naučila se s nimi cíleně zacházet. Magnetická grafika se dá navíc i dobře kombinovat s dalšími grafickými postupy, především strukturální grafikou a suchou jehlou,“ říká Čapková, která tuto techniku využila mimo jiné k ilustracím knih Matematická poezie (z dílny uměleckých knihařů a nakladatelů Krupkových) a Pásmo (Guillauma Apollinaira).

Magnetická pole začala výtvarnice postupně využívat i při malbách na plátna. Princip je v podstatě stejný jako u grafiky, ale malba jí umožňuje experimentovat i s různými pojidly a stupněm koroze železných pilin, které mohou vytvořit celou škálu zlato-hnědých tónů. Vzniklé obrazce se pak stávají součástí obrazové kompozice, která teprve po zaschnutí laků dává malířce definitivní možnost dílo dotvořit. Jde o jedinečnou kombinaci řízené náhody a vlastního autorčina rozhodnutí, jak dál. Vznikají tak malby čistě abstraktní. Vzdálený vliv na tvorbu Evy Čapkové mají umělci skupiny Der Blaue Reiter, zejména Vasilij Kandinskij, Paul Klee a Gabriele Münterová.

 

Po většinu času Eva Čapková žije a pracuje v Mnichově, kde v letech 2004 až 2009 studovala dějiny umění a kde obhájila svou doktorskou disertaci na téma Vladimír Boudník. Vliv na její tvorbu měl mimo jiné i poslední žijící Boudníkův žák Oldřich Hamera, mnohostranný umělec a výtvarník se zájmem o přírodní vědy, který se s Boudníkem a jeho výtvarnými technikami seznámil v šedesátých letech v ČKD a který se osobně znal i s Bohumilem Hrabalem. Čapková je autorkou studií o Boudníkovi i Hrabalovi a napsala také monografii o Hamerovi, která teprve vyjde.

Kdo je Eva Čapková

Narodila se v Olomouci. V letech 1997–2001 studovala český jazyk a výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde se pod vedením Ondřeje Michálka naučila klasickým grafickým technikám. V letech 2004–2009 pokračovala studiem dějin umění na Ludwig-Maximilians Universität v Mnichově, kde později také obhájila doktorskou disertaci na téma Vladimír Boudník. Během studia se prakticky seznámila s netradičními grafickými technikami, které Boudník vyvinul.

Ve své vlastní umělecké tvorbě začala využívat převážně strukturální grafiku, ale později objevila vlastní cestu k technice magnetické grafiky. Magnetická pole začala postupně využívat i v rámci svých maleb. Magnetická malba i grafika umožňují různorodé způsoby uměleckého vyjádření, nejedná se jen o abstraktní pojetí obrazu, ale i o předmětné kompozice. Magnetické práce jsou zviditelněním přírodních zákonů, vznikají díky přírodě a vzdávají jí poctu. Člověk musí s přírodou spolupracovat a nemůže ji obejít. Již však spolu nesoutěží tak jako kdysi. Návrat k přírodě je totiž možný přes vědecké objevy, které nabízí nové obrazy struktur a předmětů nebo pohled na člověka skutečně zevnitř.

Vedle volné tvorby se Eva Čapková věnuje knižní ilustraci především ve spolupráci s bibliofilským nakladatelstvím manželů Krupkových v Úvalech u Prahy. Působí jako pedagožka, kurátorka a novinářka. Spolupracuje s časopisy Prostor Zlín a Host, Kulturní revue olomouckého kraje KROK a internetovou revue Babylon.

Výstavy a účast na výstavách:

  • 2014 Struktury krajin, kavárna Amadeus, Arcidiecézní muzeum Olomouc
  • 2016 Od Boudníka k dnešku – Česká strukturální grafika, Galerie Hollar, Praha
  • 2017 11th Biennial International Miniature Print Exhibition, Center for Contemporary Printmaking, Norwalk, USA

Ocenění:

  • General Packaging Prize a Honorable Mention za magnetickou grafiku na 11th Biennial International Miniature Print Exhibition, Center for Contemporary Printmaking, Norwalk, USA

Knižní ilustrace:

  • Stanislav Vávra, Kapitoly o utopeném jablku, Praha 2016 (koláže)
  • Stanislav Vávra, Píseň listu, Praha 2016 (koláže)
  • Karel Hynek Mácha, Máj, Úvaly u Prahy 2016 (6 strukturálních grafik)
  • František Langer, Vnitřní zrak, Úvaly u Prahy 2017 (3 linoryty)
  • Edgar Allan Poe, Havran, Úvaly u Prahy 2017 (6 strukturálních grafik)
  • Matematická poezie, Úvaly u Prahy 2018 (5 magnetických grafik)
  • Guillaume Apollinaire, Pásmo, Úvaly u Prahy 2018 (čtyři magnetické grafiky)

Publikace

  • Čapková, Eva: Bohumil Hrabal a výtvarné umění, Praha 2016 (Triáda)
  • Čapková, Eva: Vladimír Boudník. Kunstauffassung und Werk. Sein Beitrag zur tschechischen Kunst der 1950er und 1960er Jahre, Berlin 2018 (Peter Lang)
  • V přípravě monografie grafika Oldřicha Hamery v nakladatelství Arbor Vitae